Leb die Sekunde!

Ach, to sladké těhotenství 4

23. května 2008 v 15:30 | Mecki |  Povídky
"Jen si nemysli, ty pak budeš tlačit dvojitej kočárek." pousmál se Bill když seděli v taxíku .
"No jo, co jsem si udělal to mám viď ?" rozesmál se Tom a byl rád když konečně byli doma.
"Chceš trojitý oběd , nebo jen dvojitý jako obvykle?" pronesl s kulišáckým tónem Tom.
"Mmm, klidně mi stačí dvojitej, ale mám chuť na jahodovou zmzlinu s grankem a kyselejma okurkama." Bill se zasnil nad touhle božskou kombinací.
"Jeeeh, nic proti vám , miláčkové moji." došel k němu Tom a pohladil ho po bříšku,
ale takovýhle chutě nemám ani po koncertě...fujky. Ještě , že nejsem těhotnej ."
Bill ho zatahal za dredy ale pak ho políbil . "To víš, naše žaludky snesou cokoli. Máme přece tři ." mrknul na něj .
*** O 7 měsíců později ***
Bill se jako obvykle , za pomoci Toma, převaloval na gauči. Nemohl najít vhodnou polohu, bolely ho záda , boky , nohy a snad i ruce , jak si jimi pomáhal nosit obrovské bříško. Už týden přenášel a byl z toho celý nervózní . Ke všemu bylo hrozné horko a to byl konec srpna...31.
Když našel nějakou méněbolavou pozici , dal Tomovi znamení , že si může odpočinout.
Ten už taky chudák nespal , protože Bill ho pravidelně budil s falešnými poplachy uprostřed noci.
"Lásko, doufám , že už ti dva budou brzo venku. Začínám z nich šílet ." povzdychl si Tom , ale byl šťastný , že během těhotenství se nevyskytly žádné komplikace.
"A myslíš že já ne ? Pořád se tam chrujou, asi se tam už nevejdou , chudáčci. Taky by mohli vylézt." usmál se ironicky Bill a vzápětí ucítil , že má mokré nohy...
"Ehm , Tome ?" pohlédl s obávaným výrazem na své dvojče a pak na svůj rozkrok. Tedy , spíš se na něj pokoušel dohlédnout přes své potomky v břiše.
Tom se jen uchichtl, věděl , že dvojčátka Billovi často hodně tlačila na močový měchýř.
"Mohls mi říct , že se ti chce na záchod lásko." rozešel se k němu s úmyslem vysvléknout ho z toho mokrého oblečení .
"Ale, mně se nechce na záchod ...praskla mi voda ..."
"Co-Cože ? ja-jako teď?"
"Ano. Teď , zavolej sanitku ." rozkázal mu Bill velitelským hlasem protože děti se konečně měly k tomu aby vylezly na svět...
Tom , celý zpanikařený hned popadl telefon , sanitka tam byla do 5 minut.
"Vydrž , to zvládneš miláčku." Konejšil Billa po cestě a na čele mu držel ledový obklad.
Konečně dorazili do nemocnice a Billa odvezli rovnou na porodní sál.
"Zhluboka dýchejte ano ? Slyšíte mě Bille ? Zhluboka dýchat a až vám řeknu tak zatlačíte."
Chudák zpocený černovlasý chlapec jen nesouhlasně kroutil hlavou , ta bolest byla příšerná , nedokázal si představit ,že by tomu měl ještě napomáhat. Všechny knížky , co si o porodech přečetl , mu v téhle situaci vypadly z hlavy a byly k ničemu .
"Tlačte !" zavelela sestřička.
Bill poslechl , zavřel oči a zatlačil . Bože, ta bolest !
"Ještě jednou , no tak , už vidím hlavičku , šup !"
"ÁÁÁ" zařval drtíc přitom Tomovu ruku pak jen uslyšel pláč .
"Výborně, a chlapečka máme venku." usmála se sestra a podala chlapce k omytí a zabalení.
"Teď ještě musíte pomoct vaší holčičce."
Billovi stékaly slzy a pot po tváři, Tom mu je otíral, a občas ho něžně políbil na líci, utěšujíc ho klidnými slovy.
Znovu několikrát zatlačil , cítil se najednou tak prázdný , ale zároveň naplněný láskou z pohledu na svoje dvě miminka. Přivinul si k sobě růžovou a modrou peřinku a podíval se na Toma. Seděl vedle něj a zbožně zíral na ta malá stvořeníčka.
"Jsou krásní po tobě lásko." Políbil ho.
Pokráčko příště !
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama