Leb die Sekunde!

Červenec 2008

Pozor,pozor

9. července 2008 v 13:34 | Mecki |  Moje kecy
Mám zde novou fotku Georga,ale je potřeba kliknout na to jméno aby se vám fotka zobrazila!!!
Děkuji za pochopení
Mecki

Georg

9. července 2008 v 13:30 | Mecki |  Foto GEORG

Poslední vystoupení

9. července 2008 v 8:53 | Mecki |  Povídky
Před pár lety:
''Madam, on je vážně nemocný''
''Jak moc vážně?''
''Domníváme se že dospělosti si moc neužije''
''To je poměrně široké označení.''
''Ano, tahle nemoc je nevyzpytatelná''
''Ale jak mu to mám teď říct?''
''Víte nejlepší by bylo, kdyby se to nikdo nedozvěděl, aspoŇ tím nebude omezován a dětství si užije. Myslím že pro každé dítě je představa smrti strašná.''
Dnes:
Jednoho krásného dne, kdy slunce svítilo a pofukoval slabý osvěžující vánek přišla mamka do pokoje šestnáctiletého dvojčete Billa. Pomalu otevřela dveře a dovnitř vešla jako myška. Přicupitala až k Billově poosteli, jemně ho chytila za rameno, zatřásla a povídá: ''Bille, Bille, vstávej, dneska jedem na ten výlet, Bille, pojď, sluníčko už svítí'', pak se přemístila k oknu a energicky odhrbula žaluzie. Do pokoje začalo pronikat světlo. Rozcuchaný Bill pootevřel oči a podívá se na mamču zničujícím pohledem, kterým jako by chtěl říct: '' To ne! Já nikam nejedu, ještě spím!!'' Ale místo toho lehce a poslušně pronese svým chraplavým hláskem: '' Dobré ranko, už vstávám.'' Na tohle mamka čekala. Otočí se a přemístí se dolů do kuchyně nachystat sváču. Mezitím Bill vstane, ustele si a jde do pokojíku naproti, kde spí jeho bratr. Vejde tam, porozhlédne se, nakrčí nos a zakroutí hlavou. Tom tu má zase bordel jak v tanku. Oblečení všude, počítač mu jde na plné obrátky, učebnice a sešity poházené po zemi, všecky skříně pootvírané a z každé něco vypadává nebo vyčnívá. Bill se propracuje ke dveřím Tomovi koupelky a vezme skleničku vody. Poté se snaží dostat ke spícímu Tomovi, který má obrovská sluchátka na uších, hifka mu jede na plné pecky a hudba, přestože jde do sluchátek, se rozléhá po celém pokoji. Po deseti minutové bitvě s Tomovými svršky se Bill ke svému bratrovi dopracuje. Šplýchne na něj vodu ze skleničky a odebere se k oknu. Rozevře žaluzky čímž oslní vyjeveného Toma. Ten shotí sluchátka a vyjede na Billa: '' Zase to tvoje kreténské buzení, co? To mě jednou nemožeš zbudit normálně?''
Na to mu Bill klidně a vyrovnaně odpoví: '' Nemožu, protože máš na uších mega sluchátka a kdybych s tebou zatřásl tak bych si vyfasoval tak akorát pořádně po držce a já nehodlám chodit celý den s obtiskem tvé ruky na tváři, proto raději zůstanu u svého způsobu.''
''Ble, ble, ble, no jo, můj chytrý bratříček''
Bill se probojoval zpět ke dveřím a nevzrušeně je za sebou zabouchl. Tom jen zvedl prostředníček, obrátil oči v sloup a začal prohledávat své oblečení. Nepotřeboval ani dvě minuty a už měl na sobě svoje XXL kalhoty a k nim tričko, které spíše vypadalo jako pyžamo.
Potom vzal ze stolu svoji oblíbenou kšiltku, hodil ji na sebe a přímo pádil dolů na snídani.
Bill zatím co se Tom cpal čokoládovýma cornfleksama, stál ve svojí urovnané koupelničce a upravoval si svůj look. Nalakoval si nehty, namaloval oči a nageloval vlásky. Sešel dolů a vzal si na snídani chleba se salátem a k tomu čaj. Když to mamča viděla, začala se rozčilovat.
''Bille, s takovou nikdy nepřibereš, budeš pořád slabý jak mucha a budeš se muset šetřit.''
''Mamíííí, proboha, nech mě!''
''Jasné, já tě nechám a ty mi začneš na koncertě kolabovat.''
''Nezačnu, na koncertech nejsem při smyslech, hudba nás všechny dostává do extáze.''
''No jen aby, Bille, ty prostě nechápeš že to s tebou myslím dobře!!''
''Ale já fakt...''
''To je mi jedno. Bille, sněz ty chleby aspoň dva, jo?''
Najednou do prostřed jejich dohadů začal vyzvánět monzun. Mamka zvedla svůj telefon. Rychlým krokem se odebrala do obýváku, aby kluci nic neslyšeli. Asi po deseti minutách se vrátí ke klukům a oznámí:
''Takže vážení, žádné prázdniny, můžete se začít zase balit.Jedete k našim sousedům do Vídně!''
Na to Bill vyskočí a začne něco mlet tak rychle, že mu mamka ani nestačí rozumnět. Jen Tom mu rozumí, jelikož ví co si myslí. Zvedne se, chytí bráchu za ramena a pohodově řekne:
''Klid Billíčku, my víme že seš slabý a proto ti slavnostně přenechávám zbytek svých lupínek, abys nabral trochu sil a jdu zavolat zbytek druhé půlce naší hudební rodiny. Jo a neboj, po těch lupínkách neztloustneš.''
Na to se Bill, jen zašklebí, sedne ke stolu a začne se cpát. Mamka k němu přisedne a povídá:
''Billy, já vím že ses těšil, že budeš doma, uděláme si rodinný výlet, ale pro kariéru musíš něco obětovat. Teď momentálně je to týden prázdnin..''
Pak vstane a řekne:
'' Jdu do práce. Zbalte se a Pa.''
Bill jen na mámu pohlédne svým smutným pronikavým pohledem a z oka mu ukápne slza. Bylo mu nanic. Slíbil že si dá pauzu a udělá si čas na mamku a ono se to vyvrbilo tak, že zase jede do háje. V klidu dojedl svůj chlebík a pomalu nejistým krokem se odploužil do svého pokojíku. Vzal si svojí cestovní tašku a začal don í házet své věci. V hlavě se mu honilo tolik myšlenek. Přemýšlel nad vším. Najednou viděl vše černě. Svoji kariéru, nepřítomnost doma, nedostatek času na kamarády. Teď už věděl že slzy nezastaví. Šel do koupelky a díval se na svůj odraz v zrcadle. Byl to zničující pohled. Měl pocit, že se dívá na největšího idiota pod sluncem. Oční linky, řasenka a stíny se mu už dávno roztekly po tváři. Tom, kterému bylo divné že se z Billova pokoje nic neozývá, vešel dovnitř. Přešel do koupelky, zastavil se ve dveřícha koukl do zrcadla na Billův odraz. Bill vypadal jako černý anděl na pokraji svých sil. Černé vlasy, tak smutné oči a celý v černém. Tom z něj nemohl. Přišel k Billovi, utřel mu tváře a řekl: ''Bille, nebreč. Hoď se do klidu, na veřejnosti musíš být OK. Dobal si a vyrazíme. Gustav s Georgem sou tu co nevidět.''
Bill bráchu objal se skromným ''díky''. Otočil se a vrátil se ke svým poházeným věcem na posteli a nacpal je do je do tašky. To mse vytratil z pokoje a šel si dolů pro pivko. Začal mít o své dvojče obavy. Začal mít špatné tušení. Tušil, že s Billem něco není v pořádku. Cítil to. Cítil jak je Bill zkroušený a smutný. Potom si však řekl, že těch pár písniček ve Vídni zvládne. Doufal v to, ale jistotu neměl. Nechápal proč, ale najednou si vůbec nebyl jistý. Z přemýšlení ho vytáhl zvonek, který drnčel jako o závod. Okamžitě mu bylo jasné, kdo to je. Byl to zbytej jejich ''rodiny''. Vždy takhle zvonili. Šel ke dveřím, otevřel je a uviděl uculujícího se Gustava a za ním Georga, který mu dělal rohy. Tom se rozchechtal a okamžitě zapomněl na svoje chmurné myšlenky, na které ho přivedl Bill. Pak jen řekl: ''skočím pro bráchu a jedem''
V cuku letu byl nahoře, kde na posteli seděl Bill jako hromádka neštěstí. Tom se na dvojče podíval tak soucitně a tak šibalsky, až se musel Bill z donucení usmát.
Cesta nebyla zas tak špatná. Jeli svojí dodávkou. Kluci tam blbi, jen Bill seděl velmi nepřítomně. Díval se na Německou krajinu, jako by se na ni díval naposled...
Přijeli do Rakouska. Ve Vídni už jednou byli, ale dnes tu bylo škaredě, zima a zamračeno, jako by chtělo pršet, ale nmohlo. Když seděli na postelích frontman Bill prohlásil: ''Ani si nevybalujte, pozítří stejně jedem!'' a odešel do koupelny.
Odpoledne šli obhlídnout koncertní halu. Byla připravená. Gustav si tm začal vybalovat svoje bicí nástroje a zbytek kontroloval jestli je vše jak má být...
Před koncertem se Bill pečlivě připravoval, aby všecko bylo OK. Vyšel na podium, pozdravil publikum a začal zpívat. Zdaleka to nebyl tak energický koncert jako vždy. Tom to okamžitě poznal a tak aspoň on tam začal vyvádět různé blbosti s kytarou. Přišlo na song Rette Mich. Bill se při něm doslova rozbrečel. Slzy mu opět tekly po tvářích. Ještě že to byla poslední písnička. Po ní spoře poděkoval a odešel. Tom viděl v Billových očích smutek a vyčerpání. Bylo mu naprosto jasné, že jestli Billa okamžitě někam neodvedou tak zkolabuje. Mrkl na Gustava aby zabavil publikum, hodil na zem kytaru, přiskočil k Billovi a odvedl ho dozadu do jejich šatny. Po Georgovi hodil pár podepsaných kartiček a nervózné po něm zařval: ''Běž to sakra rozdat!!''
Obrátil se k Billovi, ten mu se zavírajícíma očima a tichým hlasem pošeptal ''Mám skvělého bráchu'' a omdlel.
V tom momentě se vrátil Gustav. To mna něj začal ječet: ''Sanitku, rychle volej sanitku!!!''
Gustav se nevyptával. Pohled na Billa mu stačil. Sanitka tu byla za chvíli. Naložili Billa a Toma, který bráchu nechtěl nechat samotného a jeli.
V nemocnici Billa napojili na přístroje. Bill tam nehnutě ležel, se zavřenýma očima. Nehýbal se, nic. Tom si ještě nikdy nepřipadal tak bezmocný. Nikdy. Odmítal od něj odejít. Držel Billovu ruku. Ta ho najednou stiskla a jeho srdce přestalo tlouct. Přiběhli lékaři a pokoušeli se Billa oživit, ale vše bylo marné. Vypojili přístroje a otočili se k Tomovi: ''Je mi to líto'' A odešli. Tom přešel k Billovi a sám začal zkoušet oživovat. Všecko bylo marné. Ještě dobré půl hodiny mu trvalo než si uvědomil že Bill už tu není. Uvědomil si, že už ho ráno nikdo nebude budit tak jak Bill, že se s ním nikdo nebude hádat tak jak Bill, nikdo mu nebude rozumnět tak jak Bill, už nikdy s nikým si tak otevřeně nepromluví jako s Billem, jelikož jemu se do očí lhát nemohlo. On věděl co si myslí. Věděl, že s Billovým životem skončili i jeho sny. Vše cochtěl s Billem uskutečnit je pryč. Vše. Billa si navždy zapamatuje jako černého anděla, který odešel do nebe. Najednou mu odešla půlka jeho já. Teď už věděl proč si tenkrát nebyl ničím jistý. Bill mu umíral před očima a on si toho nevšiml. Byl si jistý že Bill cítil že se blíží konec, proto ho tolik rozčílilo, že ve své poslední dny nebude se svou rodinou. Už to Tom všechno pochopil. Teď když už bylo pozdě. Naposled se podíval na své bezmocné dvojče, pohladil ho po tváři a tiše zašeptal ''sbohem''.
Vyšel z pokoje na chodbu, kde čekali gustav s Georgem. Už podle slz v Tomových očích pochopili co se stalo....
S Tomem a jeho matkou se viděli naposled na pohřbu. Na náhrobek Billovi nechali napsat ''zde leží černý anděl''. Potom Tom s jeho matkou zmizeli. Nejspíš už nemohli žít tam kde jim všechno Billa připomínalo. Už nikdy se neviděli......nikdy...

Hahaha

7. července 2008 v 18:36 | Mecki |  Povídky

Čiči a twincest

7. července 2008 v 18:35 | Mecki |  Povídky
Sim tě ti s tím helfnu… se jinak do té sprchy snad nedostanu…grrr…
takhle se to musí…..prej Twincest, pche
saaakra, spadl mi tam chlup…..
mňáááááááu….. das ist alles…pár písmenek pro vás x)))
škoda, že nemám ségru…..by písmenka a chlupy jen lítaly…TWC ist Super!!

Komix

7. července 2008 v 18:31 | Mecki |  Povídky
>>> PŘEKLAD:
Bill: Hey, koukněte na to, kluci. Tom je totálně úchylnej na můj rozkrok.
Tom: Oh, dobrej vtip, Bille. *nervózní smích*
Bill: Oh, jo. Chce mě.
Tom: NEDÍVAL jsem se na tvůj rozkrok !
Bill: Nemusíš se tomu bránit. Každý to viděl.
Tom: *psychická panika* omgomgomgomg
Bill: Jo. Je naprosto citlivý, po téhle stránce, skutečně. Je to tak sladké !
Tom: *mumlá* Přestaň si mě dobírat.
Bill: Fajn ! Jestli se budeš cítit lépe, budu zírat na tvůj rozkrok, okay, Tomi ?
Tom: Skutečně, Bille. Tohle není nutné.
Tom: Ah, dobře. Myslím, že máš bod, Bille.
Tom: ....
Tom: Bille ?

Cccc

7. července 2008 v 18:27 | Mecki |  Kaulitz Twins
Nic méně, koncert plný jiskření a twincestu..;))
Bill na mě v té své zelené bundičce s těma veelkejma vlasama působil jako nezralý ananas.x)
Pochybuju že existuje koncert, při kterym by se Bill nelepil na bratra..už prostě nejsou..xD Si z toho udělal nepsaný pravidlo..ale rozhodně to neni špatný..x))
Photobucket
Photobucket
Photobucket
Photobucket
Photobucket
Photobucket
Photobucket
Photobucket

Animky twins

7. července 2008 v 18:24 | Mecki |  Animace
Z Rock in Rio Lisabon, kdyby něco..;)) Ta druhá je obzvlášť povedená, byly tam pěkný momenty..x)
Photobucket
Photobucket

Koncík

7. července 2008 v 18:22 | Mecki |  Kaulitz Twins
Mám tu okolo čtyřiceti fotek z Dortmundu, roztřídila jsem to na čtyři části - tady je ta první, dokud si Bill ještě nesundal bundu...a pak čtyři fotky, kde má tu červenou bundu, co si oblík nějak během koncertu..x) Ten Tomův úsměv na tý první je nádhernej..x)) A celkově, Bill se tam k němu hodně měl...ke Georgovi sice taky, ale to jen potvrzuje že pan Kaulitz mladší nebude zcela hetero..x) Nebo ho přinejmenším baví provokovat..to všichni víme..x))
Takže tady, část první..x)
Photobucket
Photobucket
Photobucket
Photobucket
Photobucket
Photobucket
Photobucket
Photobucket
Photobucket

Procházka

7. července 2008 v 18:20 | Mecki |  Všechno o Tokio Hotel
Údajně před hotelem jménem Claris ... netušim, kde to je, ale na tom nezáleží..dvojčátka se šla zjevně trochu projít a ochranka poslušně klusala za nimi..x))
Ne přímo twincestní, ale už ten fakt, že si ještě pořád nelezou na nervy a běhaj za sebou kde se dá, je pěknej si uvědomit..x))

Stich ins Glüch

6. července 2008 v 10:36 | Mecki |  Překlady
Venku nastane už jasno
Ona je ještě tady
kde nikdo nevyrušuje
svoje Happy Birthday
od včerejší noci
již neslyšela

Chceš se vidět letět
Ve světle temnoty
Otevři svůj dárek
a všechno leží připravené
Zavři oči
A do toho

Její první píchnutí pro štěstí
Poranění zůstane navždycky
Zlatý okamžik
a pokaždé to bude těžší
Stín a světlo
jí vezmou pohled
Už víckrát nepřijde
zpátky

Venku nastane už jasno
Ale její noc
nekončí
Nějaká ruka
hladí její
tvář

Vždycky, když to bolí
je ona docela sama
Přece naposled
ona už víc neplakala
Zavři oči
A do toho

Její první píchnutí pro štěstí
Poranění zůstane navždycky
Zlatý okamžik
a pokaždé to bude těžší
Stín a světlo
jí vezmou pohled
Už víckrát nepřijde
zpátky

Po posledním
potřebuje ještě jednou…jednou
Po posledním
potřebuje ještě jednou…jednou
Všichni se dívají
to je jí u prdele
potřebuje to ještě jednou

Její první píchnutí pro štěstí
Poranění zůstane navždycky
Zlatý okamžik
ten poslední v jejím pokoji
Stín a světlo
Jí vezmou pohled
Už víckrát nepřijde

zpátky

Nebe
se zatahuje
Její poslední sen
zůstane nedosněný.

Reden

6. července 2008 v 10:34 | Mecki |  Překlady
Ahoj
Ty stojíš v mých dveřích
jinak tady nikdo není
kromě tebe a mě
ok
pojď přece nejprve dovnitř
Ostatní půjde samo
v pokoji 483

Tady uvnitř
není nikdy den
Světlo přichází
z minibaru
A ráno tady
taky nebudu jasné
Vítej v hotelu

Chtěli jsme jenom
mluvit
a teď
ležíš tady
a já ležím vedle
mluvit
mluvit

Pojď tady
nebudeme rušeni
Už jsem to zařídil
"Nerušit"
Je jedno
kde budeme zítra
Svět je teď tady uvnitř
lehni si zase tady

Poslouchám tě
vidím tvoji tvář
Tvoje rty
se otevírají
Mluv pomalu
prosím ne tak rychle
Vítej v hotelu

Chtěli jsme jenom
mluvit
a teď
ležíš tady
a já ležím vedle
mluvit
mluvit
mluvti...mluvit

Před dveřmi poplach
volá celý svět
Všichni se ke mně tlačí
Nechci být s nikým jiným kromě Tebe

Chtěli jsme jenom
mluvit
a teď
ležíš tady
a já ležím vedle
mluvit
mluvit

Chtěli jsme jenom
mluvit
a teď
ležíš tady
a já ležím vedle
mluvit
mluvit
mluvit, mluvit, mluvit, mluvit, mluvit....

In die nacht

6. července 2008 v 10:33 | Mecki |  Překlady
Ve mně bude pomalu chladno
Jak dlouho můžeme oba tady ještě být?
Zůstaň tady
Stíny mě nechtějí dostat
Jestli půjdeme
Potom půjdeme jenom ve dvou
Ty jsi všechno, co jsem
A všechno, co proudí skrz mé žíly
Vždy se budeme nést
Je jedno, kde pojedeme
Je jedno, jak daleko

Nechci tady být sám
Nechte nás spolu
Do noci
Někdy bude čas
Nechte nás spolu
Do noci

Slyším, když tiše křičíš
Cítím každé tvoje nadechnutí
A také, když nás osud nerozdělí
Je jedno, co potom přijde, co dělíme

Nechci tady být sám
Nechte nás spolu
Do noci
Někdy bude čas
Nechte nás spolu
Do noci

Do noci…kdysi…
Do noci …jenom společně s tebou

Drž mě, jinak poženu sám do noci
Vezmi mě s sebou a drž mě
Jinak poženu sám do noci

Nechci tady být sám
Nechte nás spolu
Do noci
Někdy bude čas
Nechte nás spolu
Do noci

Ty jsi všechno, co jsem
a všechno, co proudí skrz mé žíly…

Ich brech aus

6. července 2008 v 10:29 | Mecki |  Překlady
Mám dneska jiný plán
a do toho ti nic není
Držím ho pevně ve své ruce
se zády na zdi
na zdi

Dávám ti to za vinu
Tohle všechno jsem nechtěl
Ty mi bohužel nenecháváš žádnou volbu
Je to naposledy
naposledy

Cítím se
úzce klaustrofobický
Udělej místo
Dřív než si
prorazím východ
Ty mě nezadržíš
Vybouchnu
Vybouchnu

Varuji tě, nepronásleduj mě
Svět je bez Tebe šťastný
Co jsi chtěl je na zdechnutí
Já jsem to, co se teď stane
Co se teď stane

Studený pot na tvém čele
Můžeš mě teď slyšet křičet
Stejně je pro tebe všechno pryč
Táhnu ti zásuvku ven
zásuvku ven

Cítím se
úzce klaustrofobický
Udělej místo
Dřív než si
prorazím východ
Ty mě nezadržíš
Vybouchnu
Vybouchnu

Tvoje lži jsou vyprávěné
Tvůj poslední výstřel měl minul
Je docela pozdě
docela pozdě

Ty mi bohužel nenecháváš žádnou volbu
teď to bylo naposledy

Cítím se
úzce klaustrofobický
Udělej místo
Dřív než si
prorazím východ
Ty mě nezadržíš
Vybouchnu
Vybouchnu

Cítím se
úzce klaustrofobický
Udělej místo
Dřív než si
prorazím východ
Ty mě nezadržíš
Vybouchnu
Vybouchnu
Vybouchnu.

Geh

4. července 2008 v 14:33 | Mecki |  Překlady
Dny jdou pryč
Bez toho tu být
Všechno bylo tak dobré
Všechno já a ty
Jdi
Jdi
Neudělali jsme nic špatně
Celou dobu jsme si mysleli
Tak by to mohlo jít dál
Všechno ostatní uvidíme
Jdi
Jdi
Jdi, nechej nás za sebou a mnou
Nepokoušej se rozumět
Proč to nejde dál
Jdi, zkus nás oba ztratit
Pro nás to bude teprve pokračovat
Když se už víckrát neuvidíme
Jdi
Jdi!
Jdi
Udělej to za sebe a mě
Já to nedokážu
Neměl jsem odvahu
Všechno ty a já
Jdi
Jdi
Dny jdou pryč
Bez toho tu být
Tvé stopy jedou ke mně
Tak daleko od tebe
Jdi
Jdi
Jdi, nechej nás za sebou a mnou
Nepokoušej se rozumět
Proč to nejde dál
Jdi, zkus nás oba ztratit
Pro nás to bude teprve pokračovat
Když se už víckrát neuvidíme
Jdi
Jdi!
Rozbiju světlo
Stíny padají na mě
Nevidím nás
Všechny stíny padají na mě
Na mě
Stíny padají na mě
Dny jdou pryč
Bez toho tu být
To je vše, co nám zůstává
Když jdeš
Když ty teď jdeš
Nepokoušej se rozumět
Proč to nejde dál
Jdi
Zkus nás oba ztratit
Pro nás to bude teprve pokračovat
Když se už víckrát neuvidíme
Jdi
Jdi
Dny jdou pryč
Bez toho tu být
Zůstaň!

Schrei

4. července 2008 v 14:32 | Mecki |  Překlady
Vstaneš, a dostaneš určenou povinnost
a když existuješ a slyšíš také ještě to, co si myslíš máš povinno
děkuju, to byl opět první super den
neříkáš nic, a někdo se tě ptá, a ty chceš odpovědět

Ne ne ne ne ne ne ne ne

Křič

Až do sebe, ty sám si křik
A i kdyby to byloKřič!Křič

Vstaneš, a dostaneš určenou povinnost
a když existuješ a slyšíš také ještě to, co si myslíš máš povinno
děkuju, to byl opět první super den
neříkáš nic, a někdo se tě ptá, a ty chceš odpovědět

Ne ne ne ne ne ne ne ne

Křič

Až do sebe, ty sám si křik
A i kdyby to bylo to poslední KŘIČ
A i kdyby to bolelo
Křič co nejvíc můžeš
Křič

Křič
Až do sebe, ty sám si křik
A i kdyby to bylo to poslední KŘIČ
A i kdyby to bolelo
Křič co nejvíc můžeš
Křič (co nejvíc můžeš)


Dávej pozor potkanár střihne všude
důsledek lapne po tobě z pásky
slib všecko o čem se ti nikdy nezdálo
a někdy to je příliš neskoro a potom to potřebuješ

Ne ne ne ne ne ne ne

Křič
Až do sebe, ty sám si křik
A i kdyby to bylo to poslední KŘIČ
A i kdyby to bolelo
Křič co nejvíc můžeš
Křič

Až do sebe, ty sám si křik
A i kdyby to bylo to poslední KŘIČ
A i kdyby to bolelo
Křič co nejvíc můžeš

Křič!

Zpět k nule, teď přijde tvůj čas
Nech ukázat, kdo skutečně jsi

Křič co nejvíc můžeš (Víckrát za sebou)

Teď je čas nás

Křič
Až do sebe, ty sám si křik
A i kdyby to bylo to poslední KŘIČ
A i kdyby to bolelo
Křič co nejvíc můžeš
Křič

Až do sebe, ty sám si křik
A i kdyby to bylo to poslední KŘIČ
A i kdyby to bolelo
Křič co nejvíc můžeš

Křič!

a teď mlč!

Ne!
protože ty, ty sám si NE

A když je poslední NE

Protože to tak bolí, křič nejvíc jak můžeš
NE(6x)

Křič tak nahlas jak můžeš

KŘIČ to poslední KŘIČ
A i kdyby to bolelo
Křič co nejvíc můžeš
Křič

Křič
Až do sebe, ty sám si křik
A i kdyby to bylo to poslední KŘIČ
A i kdyby to bolelo
Křič co nejvíc můžeš
Křič (co nejvíc můžeš)


Dávej pozor potkanár střihne všude
důsledek lapne po tobě z pásky
slib všecko o čem se ti nikdy nezdálo
a někdy to je příliš neskoro a potom to potřebuješ

Ne ne ne ne ne ne ne

Křič
Až do sebe, ty sám si křik
A i kdyby to bylo to poslední KŘIČ
A i kdyby to bolelo
Křič co nejvíc můžeš
Křič

Až do sebe, ty sám si křik
A i kdyby to bylo to poslední KŘIČ
A i kdyby to bolelo
Křič co nejvíc můžeš

Křič!

Zpět k nule, teď přijde tvůj čas
Nech ukázat, kdo skutečně jsi

Křič co nejvíc můžeš (Víckrát za sebou)

Teď je čas nás

Křič
Až do sebe, ty sám si křik
A i kdyby to bylo to poslední KŘIČ
A i kdyby to bolelo
Křič co nejvíc můžeš
Křič

Až do sebe, ty sám si křik
A i kdyby to bylo to poslední KŘIČ
A i kdyby to bolelo
Křič co nejvíc můžeš

Křič!

a teď mlč!

Ne!
protože ty, ty sám si NE

A když je poslední NE

Protože to tak bolí, křič nejvíc jak můžeš
NE(6x)

Křič tak nahlas jak můžeš

KŘIČ

Schwarz

4. července 2008 v 14:30 | Mecki |  Překlady
Svět je naopak
Každý kámen je posunutý
My strach nemáme
ješt nemáme
Co příjde je neznáme
Přeběhli sme poslední metry
Chybí už jen jeden kousek
ještě jeden kousek

Pohled zpět je temný
A před námi leží noc
Neexistuje návrat
naštěstí, naštěstí
žádny návrat, žádny návrat

Kam šli všichni ti,
kteří s námi kdykoli byli?
Oni nás už dávno
opustili?
Tu ve svelte je tmavo
Je to všechno a nic
a proto sme se
narodili

Pohled zpět je temný
A před námi leží noc
Neexistuje návrat
naštěstí, naštěstí
žádny návrat, žádny návrat

Nechejte nás přeběhnout poslední krok
A potom tu trochu spolu spálíme
Nechejte nás přeběhnout poslední krok
A potom tu trochu spolu spálíme
temný
poď s námi, poď s námi

Pohled zpět je temný
A před námi leží noc
Neexistuje návrat
naštěstí, naštěstí
žádny návrat, žádny návrat

Pohled zpět je temný
A před námi leží noc
Neexistuje návrat
naštěstí, naštěstí
žádny návrat, žádny návrat

Frei im freien Fall

4. července 2008 v 14:28 | Mecki |  Překlady
Ve svém bytě sem pán země
Píšu dopis neznámému
Sem v obrazu
Ten se přibližuje
Můj zatykač???
Já chci zpátky!
Nevidíš mě?
Chci tady
Odhalit svou tvář
Jsem beztížný
A vysvětlí se
To co už končí
Jaký byl můj život?
Jsem volný ve volném pádu
A nikde jinde
Volný ve volném pádu
A už nemůžu jinak
Dát všechno
Za ten okamžik
Někdy bude všechno dobrý
Jsem dost čilý
Pro pokus o útěk
Jsem volný ve volném pádu
A nikde jinde
Volný ve volném pádu
A už nemůžu jinak
Oh, já chci být volný
Jen jednou být volný
A já chci být volný
Propusťte mě
Jsem volný ve volném pádu
A nikde jinde
Volný ve volném pádu
A už nemůžu jinak

Hilf mir fliegen

4. července 2008 v 14:24 | Mecki |  Překlady
Tady jsem přistál
Už nemůžu říct, kdo jsem
Mám ztracené vzpomínky
Obrazy nedávají žádný smysl
Přines mě zpátky
Přines mě domů
Refrén:
Přijď a pomoz mi létat
Půjči mi svá křídla
Vyměň je pro svět
Pro všechno, co tě drží
Já je vyměním dnes v noci
Pro všechno, co mám
Řekni mi všechny lži
Děláš to tak, že ti věřím
Jinak nemůžu dýchat
A toto ticho mě naplňuje prázdnotou
Jen šedé zdi a žádné světlo
Všechno tady je beze mne
Nemůžu se najít
Už se nepoznávám
Přileť a pomoz mi
Dám pro to všechno
Stýská se mi
A chci zpět
Vzdaluji se zase dál
s každým okamžikem

When you're gone

3. července 2008 v 11:26 | Mecki |  Povídky
I alway needed time on my own
I never though I´d need you there when I cry
And the days feel like years when I´m alone
And the bed where you lie
Is made up on your side
Jak už je to dlouho. Jak už je to dlouho, co jsem tak sám? Bez tebe... Snažím se, tak moc se snažím být silný a nepřipouštět si, že tě potřebuju. Ale copak to jde? Ať se podívám kamkoli, vzpomínám. Vzpomínám na náš první polibek, na tvoje první doteky na mém těle, na naše první milování. Vždycky jsem to byl já, kdo přišel na pomoc, když jsi ji potřeboval. To já tě vždycky utěšoval, když se z tvých krásně čokoládových očí spouštěly slzy. Byl jsem to já, kdo byl silnější, ale teď... Teď jsem to já, kdo potřebuje tvoji pomoc. Ty dny bez tebe jsou tak nekonečné. Jen stále ležím na posteli a objímám tvého nejoblíbenějšího plyšáka, který je stále načichlý tvojí jedinečnou vůní. Vrať se mi, lásko! Potřebuji tě.
When you walk away
I count the steps that you take
Do you see how much I need you right now?
Proč jen musíš být tak tvrdohlavý! Copak nechápeš jak moc mi ubližuješ, Přiznávám, to já udělal chybu. To já jsem ti tak moc ublížil, ale nevědomky. Zatímco ty, ty mi ubližuješ vědomě. Ani si neuvědomuješ, jak moc to bolí. Nechci už být bez tebe! Zabíjí mě pocit, že už nejsi můj. Jsi to jediné, čím si jsem 100% jistý. Vrať se, Bille!
When you´re gone
The pieces of my heart are missing you
When you´re gone
The face I came to know is missing too
When you´re gone
The words I need to hear to always get me through the day
And make it ok
I miss you
Chybí mi tvá usměvavá tvář. Tvé zářivé oči plné radosti a lásky. Tvůj roztomile se krčící nosík. Tvé sladké plné rty, toužící po polibku. Tvé jemné vlásky, se kterými jsem si tak rád pohrával. Tvoje drobné dlaně, jež jsem tak rád schovával do svých. Potřebuji tě tak moc, ani nedokážu říct jak moc... Potřebuji, abys byl u mě, aby bylo všechno jako dřív. Abych tě mohl opět sevřít v náručí a už tě nikdy nepustit. Chybíš mi, lásko!
I´ve never felt this way before
Everythin that I do
Reminds me of you
And the clothes you left
They lie on the floor
And they smell just like you
I love the things that you do
Nikdy jsem si nemyslel, že to budu já, kdo bude někoho prosit o lásku. Ale je to tak. Tak moc si přeju, abys mě stále miloval. Abys mi dokázal odpustit a vrátit se ke mně. Takhle jsem se ještě nikdy necítil. Je mi tak smutno a zároveň mám na sebe hrozný vztek. Protože jsem se ani nepokusil ti vše vysvětlit, nechal jsem tě jen tak odejít. Ale všechno tady mi tě připomíná. Často chodím do tvého pokoje. Vím, že to nemáš rád, ale nemůžu si pomoct. Něco mě tam táhne... Vím co to je. Jsi to ty. Pokaždé, když ležím na tvé ustlané posteli, cítím tebe. Cítím tvoji přítomnost. Vzpomínám, jak pedantsky jsi si srovnával své oblečení, pečlivě sis stlal postel, úhledně srovnával popsané papíry s tvými texty... Nechápal jsem to... jak můžeš být tak pečlivý, pořádný... jsme přece dvojčata, ale já jsem byl úplně jiný... ale nikdy mi to nevadilo. Vždycky jsem miloval to, co jsi dělal. A to proto, že jsem tě miloval. A miluju tě do dneška. Už dva roky...
When you walk away
I count the steps that you take
Do you see how much I need you right now?
When you´re gone
The pieces of my heart are missing you
When you´re gone
The face I came to know is missing too
When you´re gone
The words I need to hear to always get me through the day
And make it ok
I miss you
Vrať se mi lásko. Jsi to nejlepší, co mě potkalo. Jsi moje součást. Přesně ta polovina, bez které nemůžu žít. Slyším rachot klíčů... Ne, určitě si to jen nalhávám... Tak jako vždycky.
"Tome...?"
Mám slyšiny... jako by ses vrátil a promluvil na mě. Ale proč bys to dělal? Zradil jsem tě a ublížil ti.
Cítím, jak se postel trochu prohnula, jakoby si na ní někdo sedl. Oči ale nechám zavřené. Určitě je to další z mých snů o tobě.
"Tomi..." uslyším znovu tvůj hlas a ucítím tvou horkou dlaň na své tváři. Prudce otevřu oči. Skláníš se nade mnou a lehce se usmíváš.
"Billí... lásko..." špitnu potichu jako by ses mohl rozplynout, kdybych promluvil moc nahlas.
"Sním?" zeptám se opatrně a svou tvář tulím do tvé dlaně.
"Nesníš, Tomi. Jsem tady, s tebou." Po tváři mi steče slza. Slza štěstí.
"Neplakej, lásko..." šeptneš a setřeš mi slzičku.
We were mean for each other
Out here for ever
I know we were
All I never wanted was for you to know
Everything I do I give my heart and soul
I can hardly breath I need you feel you here with me
"Odpusť mi, lásko, prosím. Tak moc mě to mrzí. Nemůžu bez tebe žít. Potřebuji tě. Neopouštěj mě, prosím. Je mi to tak líto...."
"Ššššš... klid, Tomí... jsem tady, neopustím tě, miláčku. Už jsem ti opustil. Miluji tě, lásko."
Začnu znovu vzlykat. Pevně se k tobě tisknu a už tě v životě nepustím. Už tě nenechám, abys ode mě odešel. Patříme k sobě. Byli jsme pro sebe stvořeni. Jeden bez druhého nemůžeme existovat. Přísahám, že už tě nikdy nezklamu, lásko.
"Miluju tě Billí."
"Já tebe taky, lásko."